Architekt Jože Plečnik, který zpracoval plány pro přestavbu centra Lublaně, měl vizi magistrály, která by vedla z jižní části Kongresového náměstí přes Vegovu ulici k Náměstí francouzské revoluce a po Emonské cestě k Trnovskému kostelu. Renovace centra začala roku 1932 a trvala skoro 15 let. Plečnik vytvořil fasádu Hudební matice a založil park, který vede kolem Národní a univerzitní knihovny a končí u památníku slovinského básníka Simona Gregorčiče. Součástí parku jsou také busty skladatelů před Hudební maticí a busty jazykovědců před Národní a univerzitní knihovnou. Jože Plečnik se stal v roce 1911 profesorem na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, v roce 1921 se přestěhoval zpátky do Lublaně, přednášel na Technické fakultě v Lublani a zároveň v Praze za doby československého prezidenta T.G.Masaryka zrekonstruoval Hradčany – prezidentskou rezidenci, nádvoří a zahrady a podílel se i na rekonstrukci prezidentského sídla v Lánech. Krom toho vyprojektoval kostel Nejsvětějšího srdce Páně na pražských Vinohradech. Po roce 1921 se zabýval i urbanistickým řešením Lublaně a doplňoval je vlastní autorskou architekturou: Trojmostím (Tromostovje), arkádami s městskou tržnicí a rybárnou, zdymadlem na řece Lublanici, budovou Národní a univerzitní knihovny, ústřední promenádou v parku Tivoli, Ševcovským mostem (Čevljarski most) či městským hřbitovem Žale. Za jeho nejdůležitější stavbu ve Slovinsku bývá považována Národní a univerzitní knihovna. Český prezident Václav Havel označil slovinského architekta J. Plečnika za architekta nové demokracie.Úplně na závěr mám pro Vás připravenou otázku : Jak se jmenuje kostel, který vyprojektoval Joře Plečnik na pražských Vinohradech?. Na tři nejrychlejší čeká malá odměna.